|
|
Víceúrovňové vládnutí v oblasti environmentální politiky: komparativní analýza Rakouské republiky a Spolkové republiky Německo
Čuprová, Barbora ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu víceúrovňového vládnutí v politice ochrany klimatu v Německu a Rakousku a poté provést komparaci analyzovaných případů. Jako teoretické ukotvení diplomové práce je využitý koncept víceúrovňového vládnutí, jehož klíčovou myšlenkou je vzájemné integrování a ovlivňování rovin vládnutí. Pomocí tohoto konceptu je v práci analyzovaná horizontální i vertikální rovina utváření a provádění politiky zahrnující státní i nestátní aktéry. Analýza je provedena prostřednictvím čtyř znaků víceúrovňového vládnutí, předem vymezených na základě rozboru odborné literatury, jimiž jsou: rozptýlení kompetencí, ne-hierarchický institucionální rámec, rozhodování na základě konsensu a princip partnerství. Uvedené znaky představují také dimenze, na jejichž základě je provedená komparace vybraných případů. Víceúrovňové vládnutí v politice ochrany klimatu Německa a Rakouska je poté klasifikováno na základě typologie Liesbet Hooghe a Garyho Markse. Součástí diplomové práce je také analýza nástrojů klimatických politik obou zemí a jejich politických procesů, která přiblíží úlohu a vliv jednotlivých úrovní vládnutí na utváření politiky v analyzované oblasti vládnutí.
|
|
|
Greta Thunberg, Fridays for Future a německá klimatická politika
Ondrušíková, Karolína ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá potenciálním vlivem Grety Thunberg a Fridays for Future na vývoj diskusí v Německém spolkovém sněmu v letech 2018-2021. V srpnu 2018 začala Greta Thunberg protestovat před švédským parlamentem proti porušování Pařížské dohody. Ta byla přijata na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži roku 2015 všemi smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, a zavázala je tak k učinění významných opatření na cestě k udržení globálního oteplování pod 1,5 řC. Ke Gretě se začali přidávat další protestující a už v září 2018 vzniklo mezinárodní studentské hnutí Fridays For Future, organizující každý pátek stávku za klima. Prostřednictvím analýzy protokolů ze zasedání Německého spolkového sněmu si práce klade za cíl zjistit, jak byla osoba Grety Thunberg spolu s protesty hnutí Fridays for Future v čase globálních stávek za klima v Německém spolkovém sněmu reflektována. Mimo jiné má práce za cíl odpovědět na otázku, jestli a popřípadě jak se podoba diskusí na toto téma mezi lety 2018-2021 proměnila, a zdali činnost Grety Thunberg a Fridays For Future měla vliv na vývoj a důležitost klimatické politiky v Německu. Diplomová práce vychází z hypotézy, že Greta Thunberg a Fridays for Future byly dvě ve Spolkovém sněmu často diskutovaná témata. Práce také vychází z předpokladu, že...
|
|
|
Goal Setting in the Climate Policy of the EU
Vinařská, Lucie ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce Lucie Vinařská LS 2022 Abstrakt Tato magisterská práce se zabývá stanovením cílů v klimatické politice Evropské unie. Podrobně zkoumá dostupnou literaturu o stanovování cílů v kontextu obecného globálního, ale především evropského řízení. Cílem této práce je definovat faktory, které přispívají k úspěšnému stanovení cílů, což zajišťuje, že cíle mohou být použity jako účinná strategie řízení. Těmito faktory jsou: (a) povaha problému, (b) charakter aktérů, (c) hlavní rysy prostředí a (d) mobilizace podpory v konkrétních případech, (e) financování, (f) vědecké poznatky, (g) původ cíle (h) překlad cílů. Případy byly vybrány díky tomu, že mohou pokrýt tři různá desetiletí vývoje politiky EU v oblasti klimatu. V každém z těchto tří případů byl proces stanovování cílů popsán podle kritérií s využitím oficiálních dokumentů orgánů EU, jako jsou sdělení Evropské komise nebo závěry Rady Evropské unie, oficiálních internetových stránek orgánů EU nebo oficiálních zpráv. Na základě výzkumu se proces stanovování cílů stal mnohem obsáhlejším, pokud jde o jeho délku a množství práce potřebné pro stanovení cíle. Ačkoli splnění všech kritérií nemusí nutně sloužit jako předpoklad úspěšného stanovení cíle, předložený rámec může sloužit jako plán pro úspěšné stanovení cíle. Výzkum navíc potvrdil vývoj jak ve...
|
|
|
Německá energetická politika v kontextu zahraniční politiky SRN
Chrpa, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Německá energetická politika v kontextu zahraniční politiky SRN" se zabývá energetickou politikou a jejím přenosem do zahraničí. Cílem práce je zodpovědět, zda SRN o přenos své politiky usiluje, zda k němu dochází a pokud ano, jací aktéři jsou v něm aktivní, o jaký typ transferu jde a jaký je jeho výsledek. První část práce je věnována teoretickému zarámování tématu, zejména konceptu policy transfer (přenos politiky), jenž je hlavní teoretickou oporou práce. Druhá se zabývá formováním německé energetické politiky na domácí úrovni - historickými a společenskými souvislostmi, motivy pro případný export politiky a postoji důležitých aktérů: vlády (s důrazem na kancléřku), politických stran a také průmyslu. Další dvě kapitoly jsou věnovány přenosu politiky na bilaterální úrovni do sousední České republiky a na multilaterální úrovni do Evropské unie. Ukazuje se, že kořeny "Energiewende" (energetického přechodu) lze hledat v historickém vývoji SRN a že hlavní rysy této politiky mají konsenzuální podporu klíčových aktérů na německé úrovni. Německo je průkopníkem nového modelu energetiky, jehož úspěšnost zatím není jistá. To vede spolu se specifickými zájmy a možnostmi jiných států k určité zdrženlivosti k přejímání tohoto modelu. K přímému přenosu politiky do ČR nedochází, protože chybí...
|
|
|
The analysis of framing as part of the EU's actorness: Case of Poland's climate politics
Talpasová, Alexandra ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Hlavnou témou tejto práce je aktérstva Európskej únie v klimatickej politike. Koncept aktérstva Európskej únie je v sociálnych vedách veľmi známy už od 70. rokov. Tým, že Európska únia nie je typickým aktérom v medzinárodných vzťahoch predstavovala jej konceptualizácia výzvu. Riešením bolo skúmanie EÚ ako entity svojho druhu, tzv. entity sui generis. Táto práca využíva teoretický model aktérstva Európskej únie vytvorený Petrom Kratochvílom (2013) v knihe The EU as a political actor. The analysis of four dimensions of EU's actorness. Kratochvíl tu rozoberá štyri dimenzie na základe, ktorých je možné merať mieru jej aktérstva. Sú nimi: uznanie, atraktivita, vnútorná legitimita a rámovania. Pre túto prácu je konkrétne použitá dimenzia rámovania, ktorá skúma ako sa Európskej únii darí rámovať debatu v členských štátoch vo svoj prospech. Na to, aby bola EÚ úspešným rámujúcim aktérom musí daný štát 1) považovať Európsku úniu za hlavného aktéra v danej otázke, 2) diskutovať o rovnakých témach ako EÚ a 3) zvažovať rovnaké možnosti ako EÚ. Cieľom tejto práce je analyzovať schopnosť Európskej únie rámovať debatu a klimatickej politike v Poľsku. Poľsko bolo pre analýzu vybrané ako prípadová štúdia pretože sa v klimatických otázkach stavia do čela opozície a je v svojej kritike pomerne hlasná. Výskumnou...
|
|
|
"Většině lidí globální oteplování nevadí": Klimaskepse v české politice mezi roky 2018-2021
Růžičková, Dagmar ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
"Většině lidí globální oteplování nevadí": Klimaskepse v české politice mezi roky 2018- 2021 Práce se věnuje tématu klimaskepse v současné české politice a klade si za cíl popsat, jakým způsobem je utvářen a produkován narativ popírání antropogenní příčiny změny klimatu. První část práce je zaměřena zejména na popis vzniku a pozadí klimaskepse v českém i mezinárodním kontextu se zvláštním důrazem na úlohu ideologií. Druhá část práce prostřednictvím kritické diskursivní analýzy rétoriky Alexandra Vondry, Jana Zahradníka, Václava Klause ml. a Tomia Okamury popisuje a interpretuje klíčové symptomy klimaskeptického diskursu vybraných politiků, dominantní způsoby rámování i diskursivní strategie, které jsou užívány k popírání antropogenní příčiny změny klimatu i odmítání klimatické politiky. Posledním cílem práce je popsat, v jakých aspektech se jazykové prostředky vybraných zástupců konzervativní pravice prolínají či liší s jazykem krajně pravicových populistů. Klíčová slova: klimaskepse, pravicový populismus, klimatická politika, diskurs, rétorika
|
|
| |
|
| |
|
|
The analysis of framing as part of the EU's actorness: Case of Poland's climate politics
Talpasová, Alexandra ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Hlavnou témou tejto práce je aktérstva Európskej únie v klimatickej politike. Koncept aktérstva Európskej únie je v sociálnych vedách veľmi známy už od 70. rokov. Tým, že Európska únia nie je typickým aktérom v medzinárodných vzťahoch predstavovala jej konceptualizácia výzvu. Riešením bolo skúmanie EÚ ako entity svojho druhu, tzv. entity sui generis. Táto práca využíva teoretický model aktérstva Európskej únie vytvorený Petrom Kratochvílom (2013) v knihe The EU as a political actor. The analysis of four dimensions of EU's actorness. Kratochvíl tu rozoberá štyri dimenzie na základe, ktorých je možné merať mieru jej aktérstva. Sú nimi: uznanie, atraktivita, vnútorná legitimita a rámovania. Pre túto prácu je konkrétne použitá dimenzia rámovania, ktorá skúma ako sa Európskej únii darí rámovať debatu v členských štátoch vo svoj prospech. Na to, aby bola EÚ úspešným rámujúcim aktérom musí daný štát 1) považovať Európsku úniu za hlavného aktéra v danej otázke, 2) diskutovať o rovnakých témach ako EÚ a 3) zvažovať rovnaké možnosti ako EÚ. Cieľom tejto práce je analyzovať schopnosť Európskej únie rámovať debatu a klimatickej politike v Poľsku. Poľsko bolo pre analýzu vybrané ako prípadová štúdia pretože sa v klimatických otázkach stavia do čela opozície a je v svojej kritike pomerne hlasná. Výskumnou...
|
|
|
Framing Climate Policies: Discourse Analysis of Carbon Pricing Debates in Canada and Australia
Davidová, Kateřina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Framing Climate Policies: Discourse Analysis of Carbon Pricing Debates in Canada and Australia Abstrakt Cílem této práce je provést analýzu a komparaci diskurzů, jež používali Stephen Harper a Tony Abbott během jejich předvolebních kampaní v letech 2008 (Kanada) a 2013 (Austrálie), kde klimatická politika hrála neobvykle důležitou roli. Práce staví na hypotéze, že podle teorie post-materialismu a environmentální Kuznetsovy křivky by tak vyspělé, demokratické země jako je Kanada a Austrálie měly být v čele v boji proti změnám klimatu. Nicméně ve skutečnosti mají jedny z nejhorších výsledků so se týká snižování emisí skleníkových plynů. Oba zkoumaní političtí představitelé veřejně slíbili, že podniknou kroky ke zmírnění dopadu jejich ekonomik na změny klimatu. Avšak když během předvolební kampaně vyvstala otázka zavedení daně z uhlíku, tedy jednoho z nejefektivnějších opatření pro snižování emisí, Harper a Abbott se proti této politice ostře postavili a svým negativním rámováním celé diskuze tuto politiku takřka zdiskreditovali. Tato práce využila kritické diskurzivní analýzy k tomu, aby odkryla typ rámování a dalších diskurzivních strategií, které Harper a Abbott použili ve svých vyjádřeních o dani z uhlíku. Výsledky analýzy ukázaly, že oba představitelé použili všechny typy rámování, které jsou typické pro...
|
host ::
RSS.